Přeskočit na hlavní obsah

Zážitek: Heide park v Německu


Album fotak Heide park 2013
Nedávno jsem se díky své lenosti dostal k vymýšlení valentýnského dárku na rychlo a nenapadlo mě nic lepšího než zabrouzdat na slevomat.cz. Po chvilce prohlížení všemožných nabídek wellnesů, solných jeskyní a steaků za bezkonkureční ceny jsem narazil na nabídku, která bila do očí.

Jednalo se o nabídku cestovní agentury EuropaTour, která nabízela zážitek do zábavního parku Heide park, který se nachází cca 5 km od města Soltau v Německu. Jako první zaujala samozřejmě cena, kdy ji nabídli z původních 2990,- na 1699,-. Ovšem čim více se člověk začal zajímat, tím více se našlo věcí, které doslova volaly po návštěvě parku, kterého je největším lákadlem nejrychlejší dřevěná horská dráha na světě. V životě jsem už pár parků zažil, takže jsem tušil co se pod různými parametry atrakcí skrývá, ale přítelkyně ještě takové štěstí neměla, takže byl dárek jasný.



Mám spoustu známých i příbuzných, kteří jsou už ostřílení slevomatoví strávníci i cestovatelé, ale i přes to jsem měl z takového objednávání trochu obavy, protože věcí, které se mohou podělat je v tomhle případě poměrně hodně. Nicméně, co se týče komunikace a to jak se Slevomatem, tak se zástupci EuropaTour, tak zde proběhlo všechno naprosto v pořádku.

Prakticky okamžitě po objednání jsem dostal potvrzení o zpracování a údaje o předání objednávky společnosti EuropaTour, kde jsem zároveň vyzván, abych údaje z voucheru neprodleně aktivoval. Což jsem učinil ještě v okamžiku objednání a k aktivaci došlo během několika hodin po odeslání mé žádosti.


Čím více se blížil termín odjezdu tím se stupňovala komunikace cestovky. Jako první přišla infromace o odjezdech autobusů a jejich místě přistavení v místě vašeho bydliště, případně nejbližšího bodu. Já jako Pražák prakticky nic neřešil, protože byla v odjezdech obsažena všechna velká města, navíc Praha byla bez příplatku.

Nicméně poučení z tohohle zážitku plyne, že zda mi někdo pošle přesné souřadnice přistavení autobusu na jedné straně dálnice u hlavního nádraží, tak nebudu dělat chytrýho a dostavim se tam a ne, že budu trvat na tom, že to musí být omyl, když jedeme směrem na Ústí scházet se ve směru na Brno. Mno co na to říct, není nic příjemnějšího než se procházet ve 2 hodiny ráno ve vedlejších podchodech na hlavním nádraží Praha.


Jako druhá mi přišla informace o čísle autobusu a zasedacím pořádku, pár hodin před odjezdem. Tady by se dala říct jedna malá výtka na adresu cestovky, protože je to poměrně důležitý údaj, aby se předešlo zmatku na nástupišti a jakékoliv zpozdění od avizovaného zaslání, může být pro lidi přítěží, kord když čekají na mailu do poslední chvíle před případným odjezdem na místo odjezdu. Může se totiž stát, že mail spadne do spamu (což mě se stalo) a lidé jej ve zmatku přehlédnou a budou na Vás pak nadávat, co jste to za nezodpovědné zmetky, že jim od Vás nic nepřišlo. Což se taky v některých případech stalo. Příště tedy doporučuji údaj posílat spíše s předstihem.


Cesta autobusem tam i zpátky se dá shrnout krátce, protože autobus byl poměrně pohodlný, řidič byl na české poměry neuvěřitelně vstřícný a klidný, což je doslova balzám na duši. Tedy cestu nerušilo nic až na české silnice a občasné kecy cestujících, kteří jsou většinou vždycky s něčím nespokojený. Nicméně i tohle bylo na naše poměry víc než v klidu. Z Prahy jsme vyjeli přesně na čas a v místě určení jsme byly ideálně čtvrt hodiny před otvíračkou parku. Tedy byl i čas na poslední organizační úkony, jako doplacení připojištění, které cestovka nabídla a rozdání lístků na vstup.


Před vstupem do parku Vás delegát upozorní na možnost zakoupení tzv. Express Butler, což je elektronické udělátko, které vypadá jako tamagoči a umožní vám expresní vstupy na atrakce, které si zamluvíte na určitou hodinu. Tahle sranda vyjde na 14 éček (+ nevratná kauce, která je poměrně vysoká, proto doporučuje delagát zakupovat jej ve skupině více lidí) a ač jsem toho osobně nevyužil, byly chvíle kdy jsem uznal, že by se proto praktické využití našlo.


Park samotný byl prostě úžasný, tématicky rozdělený do několika různých celků, které byly od dnes populárních pirátů, po divoký západ. Hned u vstupu dostanete přehlednou mapu zdarma i s letáčkem na Express butler. Hned na začátku si však člověk všimne, že všechno je vedené výhradně v německém jazyce a kdokoliv německy neumí, tak má na naprosté většině území parku smůlu, protože více jazyčné popisky jsou zde velice vzácné, vzácnější už je v parku jen výskyt hodin, na které jsem tam prostě na veřejném prostranství nenarazil nikde.
Ale jinak park nabízí přesně to co slibuje v nádherném upraveném prostředí. Nejdelší čekání jsme zažili jen u Colossa, což je zmiňovaná dřevěná dráha, která se těší opravdu velké oblibě a po jejím zažití to chápu.
V časovém úseku 8 hodin po které je park otevřen jsme však stihli všechno co jsme měli na primárním listu. Nestihli jsme jen jedinou atrakci, kterou předčasně uzavřeli z mě neznámých důvodů. Díky vhodně zvolenému termínu, který se nedá považovat za sezoní, jsme nejdéle čekali na atrakci snad jen 45 minut, což byl Colossos a dalo se to díky počasí, které bylo tak akorát, přetrpět. Nicméně bejt ty fronty delší, rozhodně bychom šli do Express butleru, protože to už by uplatnění našel.
Záchody a jídlo byly prakticky na každém kroku, kde bylo trochu zklamáním, že grilly se specializovali jen na kebaby, výjimečně na klobásy. Pivo bylo k sehnání, ale drahé 0,3 lahvičky, takže jsem ani neochutnal místní výroby. Obecně o nějaké stravovací rozmanitosti mluvit nejde. V nabídce jsou prostě jen párky v rohlíku, burgery a jakási čína, kterou jsem v Němčině prostě nerozluštil. Nicméně jsme zastavili na burgra, který vyšel v menu za 7,50 (Double cheesburger, hranolky a 0,3 Cola), takže za 15 éček jsme se najedli oba. Chuťově to zase bylo trochu něco jiného než je člověk zvyklý z našich fast foodů, hlavně tedy v tom, že ze surovin byla cítit čerstvost jak vůní, tak chutí.

Milovník suvenýrů si taky za pořádný příplatek přijde na své, což teda nebylo nic pro nás. Asi nejvíc mě zarazilo vytištění fotky z atrakce za 8 éček, což mi přijde tedy jako masakr, ale na vodních kládách jsme neodolali a pořídili ji. Útrata nás na konec za celý den vyšla na nějakých 40 €.

Celkový dojem z celého zájezdu je i přes to, že to všechno bylo absolvováno ve 24 hodinách a já i s přítelkyní jsme utahaný jako psi, výborný a jednoho dne si to jistě zopakuji, kdy do té doby to budu doporučovat každému koho potkám, protože tohle se zažít musí.      

No a na konec přikládám video, kde jsem spojil 4 snímky zaznamenávající atrakce Krake, Big Loop, Limit, Colossos (zde se doporučuji zaměřit na zlověstný zvuk, který dráha vydává na nejbližších obloucích ke konci):

Komentáře

Unknown píše…
Mohu vědět v čem byly ty "české silnice" takové "rušivé"? Jestli se nemýlím, tak jste z Prahy až na hranice jeli po stejně nudné dálnici jako pak celým německem. Takže by mně zajímal rozdíl.
Unknown píše…
Cesta do Nemecka probehla v celku v klidu, nicmene zpet z Nemecka to bylo priserny. Rozhodne jsme nejeli tou samou cestou a tahle zvolena zpatecni cesta rozhodne nebyla dalnici, ale podle ran bych si troufl tvrdit, ze polni cesta. Nejsem severnich cech a mistnich cest nijak zvlast znaly, takze nemohu byt konkretnejsi v popisu, ktrera presne cesta to byla bohuzel, ale doufam, ze priste zvoli jinou.
Anonymní píše…
Koukám, že jsme jeli stejným autobusem :-D Hodně mě zajímalo, kudy jsme to vlastně cestou zpět jeli, protože bylo zajímavé mít po pravé straně hory..

Populární příspěvky z tohoto blogu

Tip na aplikaci: URL Shortener

To si člověk přečte krásný článek, o který se chce podělit s blízkými, navštíví pěkné místo, které chce poslat zobrazené na mapě nebo prostě jen narazí na fotku, která jej dojme k slzám a chce to zkusit i na jiných. Takových příkladů je mnoho. Zrovna tak je i spousta stránek, kterým optimalizace URL adres jejich obsahu vůbec nic neříká, a tak se mnohdy stane, že pošlete někomu odkaz v chatu, který má dvacet řádků a nedej bože, že se v něm vyskytuje nějaká mezera, protože to z pravidla odkaz rozdělí a polovina z něj se stane neaktivní. Člověk na druhé straně musí text kopírovat, přenést jej do adresní řádky a doufat, že na kousek nezapomněl. Pohodlí jednoho kliknutí je ty tam.

Internet Explorer 9

Jsou to dva dny co s velkou pompou vyšel Internet Explorer s pořadovým číslem 9 a strhla se vlna srovnávacích testů, které jako měli ukázat, jak je skvělej úžasnej a tak. Rozhodl jsem se, tak nějak zdlouhavě a hlavně nudně sepsat, jak to vidím já. Opravdu jsem se snažil odolat všemožnými metodami, které měli odpoutat mou pozornost a nečíst ony články, ale voodoo panenky došli a když není co píchat, tak se dříve nebo později nuda dostaví a člověku nezbude nic jiného, než propadnou onomu šílenství a ten zpropadenej IE9 vyzkoušet. Musím uznat, že Microsoft opět nezklamal. Využil veškerých příležitostí co měl a vykradl snad všechny ty dobré věci, které konkurenci dělají konkurencí. Jistě by se našel nějaký hnidopich, který by se s semnou přel, že oni se vykrádaj, tak nějak všichni a já bych mu to nevyvracel, ale beru to podle toho, co vyšlo dřív a z tohohle pohledu vycházím se svým stanoviskem. IE9, lze stáhnout na poměrně jednoduché adrese www.microsoft.cz/ie , kde si vybe...

Zápisky z geovýpravy: Terezín & Litoměřice

Odkaz na album 5.7.14 Terezín & Litoměřice Tenhle rok jsme se rozhodli absolvovat low price geocaching výpravy a vzhledem k tomu, že jsme už delší dobu plánovali výpravu do Terezína, tak jako první jsme se vydali právě tam. V době, kdy jsme s tímto plánem začínali, se tam nacházelo asi 38 klasických kešek, které provázeli postupně po celém městě. Jenže přišli povodně a došlo k obnově jen asi 18. I to je poměrně úctyhodné číslo. Vzhledem k tomu, že se zatím zaměřujeme pouze na klasiky, tak jsme se po ostatních druzích nepídili, ale číslo by se jistě vyšplhalo ještě o pěkný kousek výš. 18 bylo číslo, které by nám stačilo, ale při pohledu na mapu a zjištění, že se poblíž nachází ještě město Litoměřice, které nabízí, taky cca dalších 18 klasických krabiče k, padlo rozhodnutí, že se nejspíš podíváme i tam.