Už je tomu dobrých 12 let, co jsem se naposledy účastnil a shodou okolností i pořádal lanku. Až teprve dnes jsem si uvědomil, jak velký vliv na takové akce mělo nejen dospívání, ale i příchod online her.
Samozřejmě, s dospíváním přišli úplně nové starosti, kterým člověk věnoval mnoho volného času a ač se vydával na mnoho různých akcí, tak nikdy neměla například taková lanka prioritu, protože už se na to dneska nahlíží jako na absolutní mrhání času. Je to zvláštní, ale ač člověk s hraním nikdy neskončil, tak už se málo kdy stane, že by tomu věnoval celý víkend a vzhledem k tomu, jak se zkrátil čas, tak online přístup do her kamarádů, instantní spojení pomocí skype nebo teamspeaku kolikrát nahradí zdlouhavé cestování, a tudíž i vymýtí osobní setkávání se.
Souhra všech těchto faktorů nakonec dala, že účastnit se nebo uspořádat takovou věc jako je lanka většinou skončilo na teoretické úrovni, a i když se mnohdy pravilo ono kýžené "no jasně vole, do toho půjdem, to bude hustý", našlo se současně mnoho jiných věcí, které dostali prioritu a skončilo to jen u onoho prázdného zvolání.
Před zdárným uspořádáním se naskytlo pár nadějných okamžiků. Jestli si dobře pamatuji, tak byly celkem čtyři, kdy už to vypadalo, že něco takového proběhne a že se to snad i dá dohromady, ale na konec to pohořelo na maličkostech jako rozdílné pracovní doby, krámy toho, rýmička tamtoho a nebo prostě jen mnoho prostoru k diskuzi, který znamenal mnnoho názorů, ale žádný výsledek.
Nicméně stále to tam bylo. Bylo to něco, co jsme už dlouho všichni chtěli, jen se musela najít vhodná příležitost. Chtělo se to do toho zakousnout a prokleštit si cestu přes veškeré nástrahy. Naděje svitla před měsícem, kdy se u piva bouchlo do stolu a řeklo se "je zima vole, stejně děláme hovno, krom rýmiček a jiných zimních hovadin, takže je ještě čas proflákat víkend nad pořádnou pařbou, než se všechno rozuteče na zahrádky, k bazénům, na motorky a jiný letní radovánky. Vytaste se s termínem jednoho víkendu od teď za cca tři týdny!".
A hle. Najednou se našel termín a najednou vše šlo jako po másle. Obrovskou výhodou byl i fakt, že dokud se mi nenarodí Leffíče, tak mám volnej pokoj, který už dlouho vyzýval k využití k právě takové akci, takže byl termín, bylo kde a ještě se muselo pohrotit co?
Vzhledem k tomu, že to měla být stará dobrá lanka, tak se nedělali moc velké výstřelky a drželo se starého dobrého konceptu her, které snad nikdy neomrzí. Sestavit tedy playlist byla maličkost.
Přišel pátek 6.3.15, místnost byla vyklizená, uprostřed stál velký 2m stůl, čtyři židle a prostoru bylo stále na rozdávání. Pro jistotu jsem domluvil ještě jeden stůl, takže rychlá otočka autem, výšlap se stolem a třema židlema tři patra a říkal jsem si, to je naprosto dokonalé. Kamarád konec konců oznámil, že má vlastní pařící sadu, která zahrnuje i vlastní sůl, takže se zdálo, že se zbytkem nebude problém.
Sobotní sraz byl domluven na druhou hodinu, kdy se lidé začali scházet svorně už kolem jedné hodiny. Místnost se pomalu zaplňovala, nutné nákupy v podobě samého nezdravého jídla, pizz a Monsterů (RedBullů) byly provedeny a první problém nastal až ve chvíli, kdy se ukázalo, že stolů stále není dost. V tu chvíli jsem ocenil, že se můj pařící koutek skládá z police a k ní přidělané desky s nohou, protože to bylo přesně těch 80 cm, které chyběli k tomu, aby se naskládali ještě 3 kompy. Naštěstí nás po jednom odpadlíkovi bylo jen 9, takže se to všechno vešlo. Nicméně jsem v tu chvíli trochu zavzpomínal a opravdu jsem nechápal, jak jsme to dělali v dobách, kdy jsme ještě tahali stará CRTčka.
V čem zase na konec nebyl problém byly kabely, prodlužovačky a vůbec příslušenství, toho se sešlo ideálně a bylo vidět, že mít minimálně jednu krabici s tím vším "ono se to jednou hodí", není vůbec od věci.
Poměrně zajímavé bylo sledovat, jaké problémy se řešili dneska. Kolem sítě se neřešilo prakticky vůbec nic. Když tedy pominu AoE II, které se vehementně dožadovalo nastavení výchozí brány počítače, který zrovna hostoval hru. Nejvíce se řešilo spíš spuštění jednotlivých titulů, kdy jednou zlobila grafika, jednou to byla chyba procesu xyž, protože něco a jednou byl na vině ntb s integrovanou grafikou, který odmítal být výkonný. Tak jako tak, však bylo pozitivní, že se všechno obešlo bez větších komplikací a první hrací den začali lidé odpadávat až kolem páté hodiny ranní. Kdy se po všem tom hektickém střílení a strategizování končilo u pro mě dosud neznáme hry Gas Guzzlers, které kombinovala arkádové závody s frenetickou akcí, jelikož vozy byly vyzbrojeny mnoha různými zbraněmi.
Příjemné na celém průběhu byl i fakt, že si to lidé přišli skutečně užít, takže alkoholu se zde sešlo velice málo, což například umožnilo půlnoční výjezd do Burger Kinga, kde jsme byly evidentně v mnohem lepší kondici než pán u obsluhy, který ze tří objednávek dodal správně jenom jednu a ještě ke všemu na popletení všeho potřeboval asi čtvrt hodiny.
Mezi jeden z kouzelnějších okamžiků patřil i fakt, že někteří se odebrali spát domů se slovy, že druhý den dorazí na desátou a bude se pokračovat. Jala se mě trocha skepse, ale jakmile jsem se po čtyřech hodinách velmi neklidného a spíše nuceného než chtěného spánku, vysypal z postele, skočil pro snídani a učinil nutnou hygienu, s potěšením jsem uzřel, že celá sestava je již v 10:30 nastoupena v plné stolní a připravena rozjet ještě posledních pár hodin paření.
Každý si pořešil jídlo po svém, ale asi nejpamátnější zůstane hláška nad odhaleným kouskem pizzy, který vydržel nepovšimnut až do druhého dne, kdy se sbírali krabice a padlo "Vole nech to, studená je stejně nejlepší!" a po chvilce válení se na klávesnici zahučela do žaludku kam patřila.
Jsem velice rád, že se podařilo složit grupu a spáchat víkendové promarnění času, protože ač tu máme online hry, tak sejít se u jedné pařby v hojnějším počtu je kolikrát dost složité, protože doma máme prostě jiné starosti. Krom setkání se a zavzpomínání na staré dobré časy, bylo na celém pozitivní i rozpomenutí, že hry se dají hrát v pohodě, s přáteli ve vyrovnaném počtu a bez neustálých obviňování nějakými anonymními pubescenty, kteří buď cheatují a nebo někoho neustále osočují a to je to nejmenší z pekel, které kolikrát tvoří. Člověk si na krásných 30h +- vzpomněl, jak krásné okamžiky mohou vzejít z paření a uvědomil si jaká je škoda, že k tomu nedošlo mnohem dřív.
Sice dneska už mnoho her lokální klání zapuzují a nepodporují, ale stále je tu nespočet pecek z minulosti, které se takto dají hrát, a které stále mají svoje kouzlo, které se mnohdy z dnešních rychlokvašek vypařilo.
Na celém víkendu bych neměnil nic. Proběhlo to v krásném, velmi pohodovém duchu a jediné co vím do budoucna, že se ještě nějaké věci dají vylepšit. Mezi prvními mě napadá lepší uspořádání místnosti a jako druhé nějaký minimální požadavek na mašinu, aby se dali zapařit i některé novější tituly a nikdo nemusel sedět v koutě a čekat až se zbytek vyřádí. Rozhodně to však doporučuji komukoliv, kdo si říká, že už dlouho něco takového chce, protože to je přesně to, co by z hráčské komunity a mezi přáteli nikdy nemělo vymizet. Já už se teda rozhodně nemohu dočkat až uspořádám repete a doufám, že si budoucí Leffíče, dá ještě chvilku na čas poněvadž bych ho nerad vyhošťoval z jeho pokoje.
Jsem se poměrně solidně rozpovídal, ale myslím, že si tento víkend shrnutí zasloužil a kdo přeskočil až sem s tím, že to odmítá číst, pak si může aspoň prohlédnout pár fotek, které tak trochu zdokumentovali dění od začátku až do konce.
Samozřejmě, s dospíváním přišli úplně nové starosti, kterým člověk věnoval mnoho volného času a ač se vydával na mnoho různých akcí, tak nikdy neměla například taková lanka prioritu, protože už se na to dneska nahlíží jako na absolutní mrhání času. Je to zvláštní, ale ač člověk s hraním nikdy neskončil, tak už se málo kdy stane, že by tomu věnoval celý víkend a vzhledem k tomu, jak se zkrátil čas, tak online přístup do her kamarádů, instantní spojení pomocí skype nebo teamspeaku kolikrát nahradí zdlouhavé cestování, a tudíž i vymýtí osobní setkávání se.
Souhra všech těchto faktorů nakonec dala, že účastnit se nebo uspořádat takovou věc jako je lanka většinou skončilo na teoretické úrovni, a i když se mnohdy pravilo ono kýžené "no jasně vole, do toho půjdem, to bude hustý", našlo se současně mnoho jiných věcí, které dostali prioritu a skončilo to jen u onoho prázdného zvolání.
Před zdárným uspořádáním se naskytlo pár nadějných okamžiků. Jestli si dobře pamatuji, tak byly celkem čtyři, kdy už to vypadalo, že něco takového proběhne a že se to snad i dá dohromady, ale na konec to pohořelo na maličkostech jako rozdílné pracovní doby, krámy toho, rýmička tamtoho a nebo prostě jen mnoho prostoru k diskuzi, který znamenal mnnoho názorů, ale žádný výsledek.
Nicméně stále to tam bylo. Bylo to něco, co jsme už dlouho všichni chtěli, jen se musela najít vhodná příležitost. Chtělo se to do toho zakousnout a prokleštit si cestu přes veškeré nástrahy. Naděje svitla před měsícem, kdy se u piva bouchlo do stolu a řeklo se "je zima vole, stejně děláme hovno, krom rýmiček a jiných zimních hovadin, takže je ještě čas proflákat víkend nad pořádnou pařbou, než se všechno rozuteče na zahrádky, k bazénům, na motorky a jiný letní radovánky. Vytaste se s termínem jednoho víkendu od teď za cca tři týdny!".
A hle. Najednou se našel termín a najednou vše šlo jako po másle. Obrovskou výhodou byl i fakt, že dokud se mi nenarodí Leffíče, tak mám volnej pokoj, který už dlouho vyzýval k využití k právě takové akci, takže byl termín, bylo kde a ještě se muselo pohrotit co?
Vzhledem k tomu, že to měla být stará dobrá lanka, tak se nedělali moc velké výstřelky a drželo se starého dobrého konceptu her, které snad nikdy neomrzí. Sestavit tedy playlist byla maličkost.
- Call of Duty
- Age of Empires 2
- Quake III
- Call of Duty: Modern Warfare 2
- Warcraft III
- Counter Strike: Source
- Counter Strike 1.6
- Gas Guzzlers Extreme
Přišel pátek 6.3.15, místnost byla vyklizená, uprostřed stál velký 2m stůl, čtyři židle a prostoru bylo stále na rozdávání. Pro jistotu jsem domluvil ještě jeden stůl, takže rychlá otočka autem, výšlap se stolem a třema židlema tři patra a říkal jsem si, to je naprosto dokonalé. Kamarád konec konců oznámil, že má vlastní pařící sadu, která zahrnuje i vlastní sůl, takže se zdálo, že se zbytkem nebude problém.
Sobotní sraz byl domluven na druhou hodinu, kdy se lidé začali scházet svorně už kolem jedné hodiny. Místnost se pomalu zaplňovala, nutné nákupy v podobě samého nezdravého jídla, pizz a Monsterů (RedBullů) byly provedeny a první problém nastal až ve chvíli, kdy se ukázalo, že stolů stále není dost. V tu chvíli jsem ocenil, že se můj pařící koutek skládá z police a k ní přidělané desky s nohou, protože to bylo přesně těch 80 cm, které chyběli k tomu, aby se naskládali ještě 3 kompy. Naštěstí nás po jednom odpadlíkovi bylo jen 9, takže se to všechno vešlo. Nicméně jsem v tu chvíli trochu zavzpomínal a opravdu jsem nechápal, jak jsme to dělali v dobách, kdy jsme ještě tahali stará CRTčka.
V čem zase na konec nebyl problém byly kabely, prodlužovačky a vůbec příslušenství, toho se sešlo ideálně a bylo vidět, že mít minimálně jednu krabici s tím vším "ono se to jednou hodí", není vůbec od věci.
Poměrně zajímavé bylo sledovat, jaké problémy se řešili dneska. Kolem sítě se neřešilo prakticky vůbec nic. Když tedy pominu AoE II, které se vehementně dožadovalo nastavení výchozí brány počítače, který zrovna hostoval hru. Nejvíce se řešilo spíš spuštění jednotlivých titulů, kdy jednou zlobila grafika, jednou to byla chyba procesu xyž, protože něco a jednou byl na vině ntb s integrovanou grafikou, který odmítal být výkonný. Tak jako tak, však bylo pozitivní, že se všechno obešlo bez větších komplikací a první hrací den začali lidé odpadávat až kolem páté hodiny ranní. Kdy se po všem tom hektickém střílení a strategizování končilo u pro mě dosud neznáme hry Gas Guzzlers, které kombinovala arkádové závody s frenetickou akcí, jelikož vozy byly vyzbrojeny mnoha různými zbraněmi.
Příjemné na celém průběhu byl i fakt, že si to lidé přišli skutečně užít, takže alkoholu se zde sešlo velice málo, což například umožnilo půlnoční výjezd do Burger Kinga, kde jsme byly evidentně v mnohem lepší kondici než pán u obsluhy, který ze tří objednávek dodal správně jenom jednu a ještě ke všemu na popletení všeho potřeboval asi čtvrt hodiny.
Mezi jeden z kouzelnějších okamžiků patřil i fakt, že někteří se odebrali spát domů se slovy, že druhý den dorazí na desátou a bude se pokračovat. Jala se mě trocha skepse, ale jakmile jsem se po čtyřech hodinách velmi neklidného a spíše nuceného než chtěného spánku, vysypal z postele, skočil pro snídani a učinil nutnou hygienu, s potěšením jsem uzřel, že celá sestava je již v 10:30 nastoupena v plné stolní a připravena rozjet ještě posledních pár hodin paření.
Každý si pořešil jídlo po svém, ale asi nejpamátnější zůstane hláška nad odhaleným kouskem pizzy, který vydržel nepovšimnut až do druhého dne, kdy se sbírali krabice a padlo "Vole nech to, studená je stejně nejlepší!" a po chvilce válení se na klávesnici zahučela do žaludku kam patřila.
Jsem velice rád, že se podařilo složit grupu a spáchat víkendové promarnění času, protože ač tu máme online hry, tak sejít se u jedné pařby v hojnějším počtu je kolikrát dost složité, protože doma máme prostě jiné starosti. Krom setkání se a zavzpomínání na staré dobré časy, bylo na celém pozitivní i rozpomenutí, že hry se dají hrát v pohodě, s přáteli ve vyrovnaném počtu a bez neustálých obviňování nějakými anonymními pubescenty, kteří buď cheatují a nebo někoho neustále osočují a to je to nejmenší z pekel, které kolikrát tvoří. Člověk si na krásných 30h +- vzpomněl, jak krásné okamžiky mohou vzejít z paření a uvědomil si jaká je škoda, že k tomu nedošlo mnohem dřív.
Sice dneska už mnoho her lokální klání zapuzují a nepodporují, ale stále je tu nespočet pecek z minulosti, které se takto dají hrát, a které stále mají svoje kouzlo, které se mnohdy z dnešních rychlokvašek vypařilo.
Na celém víkendu bych neměnil nic. Proběhlo to v krásném, velmi pohodovém duchu a jediné co vím do budoucna, že se ještě nějaké věci dají vylepšit. Mezi prvními mě napadá lepší uspořádání místnosti a jako druhé nějaký minimální požadavek na mašinu, aby se dali zapařit i některé novější tituly a nikdo nemusel sedět v koutě a čekat až se zbytek vyřádí. Rozhodně to však doporučuji komukoliv, kdo si říká, že už dlouho něco takového chce, protože to je přesně to, co by z hráčské komunity a mezi přáteli nikdy nemělo vymizet. Já už se teda rozhodně nemohu dočkat až uspořádám repete a doufám, že si budoucí Leffíče, dá ještě chvilku na čas poněvadž bych ho nerad vyhošťoval z jeho pokoje.
Jsem se poměrně solidně rozpovídal, ale myslím, že si tento víkend shrnutí zasloužil a kdo přeskočil až sem s tím, že to odmítá číst, pak si může aspoň prohlédnout pár fotek, které tak trochu zdokumentovali dění od začátku až do konce.
Komentáře